Odborná
fakta

Popáleniny rozdělujeme do dvou skupin - na hluboké a povrchní. Povrchní zasahují jen do povrchní vrstvy kůže a je pro ně typická velká bolestivost. Hojí se však samy do cca 14 dnů. Sem patří popáleniny I. stupně a II.A stupně.

I.stupeň postihuje jen pokožku, typickým příkladem jsou popáleniny od sluníčka, které se projevují jen přechodným zarudnutím. Pro II.A stupeň je typická tvorba puchýřů (bul). Rána je dobře prokrvená a má růžovou barvu.

Hluboké popáleniny zasahují do hlubokých částí kůže, jedná se o II.B stupeň anebo postihují kůži celou, pak mluvíme o III.stupni. Jedná se vždy o závažná zranění, která se hojí déle než tři týdny. Často se musí operovat a téměř vždy zanechávají na kůži jizvy. Orientujeme se hlavně podle barvy. Typická barva pro hlubokou popáleninu je bílá, červená, hnědá, černá nebo jejich kombinace.

Jedná se o tři základní anatomické celky:

Obličej a krk - bojíme se otoku, popálení dýchacích cest a trvalých následků.

Ruce a nohy, myšleno od zápěstí a kotníků níže. Tato místa jsou riziková z funkčních důvodů, jelikož jsou nezbytná pro naše normální fungování.

Třetím místem je genitál a hýždě - jejich hojení je často komplikováno infekcí.

Rozsah popálenin se počítá v procentech tělesného povrchu, který byl popálením zasažen. Jednou z možností, jak posoudit rozsah, je využití tzv. palmárního pravidla - dlaň popáleného pacienta s nataženými prsty a palcem přitaženým k ostatním prstům odpovídá cca 1% povrchu jeho těla. POZOR, v tomto případě se používá plocha dlaně a prstů postiženého a ne zachránce!

Další možností je tzv. pravidlo 9, kdy jednotlivým částem těla (hlava + krk, hruď, břicho, horní polovina zad, dolní polovina zad, horní končetina, stehno, bérec + noha) odpovídá 9 % povrchu těla. POZOR, pravidlo 9 nelze uplatňovat na děti. Poslední možností, jak určit rozsah popálenin, je využití speciálních diagramů, kam se plocha zakreslí a vypočítá. V budoucnu se počítá s využitím umělé inteligence k výpočtu dle fotografického scanu.

Pacienti s popáleninami se léčí v tzv. specializovaných popáleninových centrech. V České republice jsou tři - v Praze, Brně a Ostravě. Vzhledem k tomu, že se jedná o komplikované zranění, je léčba popálenin založena na multidisciplinárním přístupu, tzn. že se na léčbě podílí celá řada specialistů z různých oborů. Popálení kůže má totiž negativní dopad na celého pacienta a jeho orgánové systémy.

Potřebuje proto náročnou intenzivní terapii. Chirurgická léčba je náročná, dlouhá a spojená s celou řadou komplikací. Velmi důležitou součástí léčby je také výživa, bezpodmínečně nutná například k tomu, aby se pacienti hojili. Závažné popáleniny též vyžadují dlouhodobou a celoživotní rehabilitaci.

Povrchní popáleniny I-II.A stupně se hojí tzv. regenerací, čili bez tvorby jizevnatého vaziva, za asi tak 14 dnů od úrazu. Hluboká popálenina se vždy hojí jizevnatě, tzn. vytvořením vazivové tkáně. Každá jizva kůže je velmi dynamická tkáň, se kterou se dá dobře pracovat tak, aby funkční a kosmetický výsledek byl co nejlepší.

Rehabilitaci jizev se věnují specialisté v popáleninových centrech. O jizvách se můžete více dozvědět v knize “Jizva nejen v popáleninové medicíně” vydané v nakladatelství MF v roce 2019.

U kontaktních popálenin se udává tzv.“ pain treshold “ čili teplota materiálu vyvolávající pocit intenzivní bolesti při kontaktu s lidskou kůží. Mnohé experimentální práce stanovují tuto teplotu na 43°C. Každý materiál ale potřebuje trochu jinou teplotu, aby se rozžhavil tak, že způsobí popálení. Například nerezový plech dětských skluzavek nebo okolí bazénů se může v letních horkých měsících zahřát až na teplotu 60-80°C. Při doteku tak může způsobit závažné popálení. Plotýnka standardního litinového vařiče se dokonce dokáže rozžhavit až na 250°C.